Po protáhnutí CBN Naniwou bylo nabroušené ostří pořád poškrábané. Nagura je dobrá na odstranění "strusky" na nových kamenech a čištění (oživování) zaneseného kamene.

Výsledek ke kterému jsem se dostal, byl hlavně kvůli diamantovému slurry (v tekuté podobě) a nagurou jsem pak jen vyčistil CBN brousky.
Počítal jsem s možností, že si tím možná brousky zničím, kdyby už nešel ten diamant vyčistit s mezer mezi CBN, ale nakonec to šlo dobře...

Ovšem nějaké škrábance na ostří pořád jsou.

-BaRD- vložil tyto přílohy:

Je to určitě lepší, ale ja pořád nechápu, proč ty kameny stojí takový ranec, když škrábou stejně, jako diamanty z Číny za pár korun. Jasně, brousí rychle a asi vydrží nesmysl, ale výsledný povrch mě velmi zklamal. Nechci se opakovat, ale když se podívám na výsledky ze základních TSP diamantů a lapovacích diamantových KMFS fólií, tak mi tyhle CNB kameny prostě vůbec nedávají smysl. Viz např.:

Martin Morávek vložil tyto přílohy:

Nevím proč stojí to, co stojí, ani neznám výrobní procesy kterými se vyrábí, ale důvod, proč jsem si je pořídil byl, abych vytáhl řezný výkon nože z práškových ocelí na co nejvyšší možnou výdrž jemného ostří.
Ne aby to bylo hezké a bez škrábanců.

Chtěl jsem docílit, aby ten stav holíciho nože který krájí s co nejmenším úsilím, holí chlupy na předloktí a řeže cigaretový papír vydržel co nejdéle. Pak nastoupí "pracovní hrana" která bude držet dlouho. Nebude už holit, nebude řezat cigaretový papír, ale bude pořád řezat.

Tohle, dle mých zkušeností a pozorování pod vysoce kvalitním mikroskopem, se dá docílit jenom když tahám brousek proti ostří. Čím jemnější grid, tím lépe. Znamená to, že zrnitost 15000 má více míst, které se dotknou najednou fazety, než 3000 grid. Tím pádem se nevytváří takový tlak na karbidy na mikroúrovni a pak nepraskají ale vybrousí se ze sférického tvaru na jehlanovitý tvar.
Škrábance pak ty karbidy drtí, ale jsou tlusté tak jeden mikron a s celkového povrchu řezné hrany se jedná o zanedbatelnou plochu.


Cokoliv, co je potřeba tahat po ostří, dokonce i čistá kůže, vytahuje měkkou matrici na hranu, která se většinou stratí velmi rychle a karbidy, které mohli udržovat řezný výkon, jsou buď vytrhnuté přič s ostří, nebo jsou prasklé a ulámou se po kouscích i při řezání tvrdšího (třeba výkresového) papíru.

Zatím to pořád testuji a nechci vyvodzovat předběžné závěry, ale testování různých broušení toho samého nože, které snad brzy vyjde na youtubovém kanálu baterky-nože.sk ukazuje, že se pohybuji správným směrem.

-BaRD- vložil tyto přílohy:

já vždycky finišoval taháním, hned po přečtení příspěvku od BaRDa jsem vytáhl CC4ku fallkna a prubnul jsem delicu VG10 tlakem proti ostří dofinišovat, musím říct že je výsledek opravdu o něco lepší.... Je vidět že železná košile zvyku by se měla čas od času prověřovat a mít otevřenou mysl.

No z ceho to tahani teda pochazi? Ze super jemne kameny nebyly a na kuzi to "proti srsti" nejde?

Možná se pletu ale mě spíše připadá že to, co vidíme na fotkách jsou špatně odstraněné otřepy.

Než začneme analyzovat fotky, vždy se prvně koukneme na měřítko ve spodní části obrázku.
Lidský vlas má tloušťku přibližně 80 až 100 mikronů.

Při tomhle zvětšení se dostáváme na hranici toho, co dokážou snímat optické mikroskopy. Limituje nás vlnová délka světelného fotonu.
Taky to, co vkladám sem na fórum, jsou komprimované fotky a ztrácí se kvalita obrazu. Běžně mají 30 až 50 MB.

Taky čistota foceného povrchu musí být na velmi vysoké úrovni. Někdy pod mikroskopem strávím víc času čištěním povrchu než jeho focením.

Dle mých pozorování se ukazuje, že po kůži a stropování je řezná hrana "sofistikovanější" (míň zubatá) ale když se dívám na jednotlivé konkrétní karbidy, tak jsou po koženom strope "obalené" větším množstvím matrice než byli před tím.
Když tedy vydrží na hraně a nevytrhnou se, nebo neprasknou.

To je dobré třeba pro břitvu, ale už tolik ne pro nůž na řezání.

Samozřejmě jsem se na měřítko díval a rovněž vím, že se zde blížíme limitu pro optickou mikroskopii. Ale přesto jsem docela přesvědčený, že např. na prvním obrázku s měřítkem 25 mikronů jsou ty nedostatečně odstraněné otřepy docela zřejmé. A druhá fotka mi taky napovídá, že proces ostření nebyl zřejmě dokončený tak, jak by mohl být.

Doporučuju k přečtení velmi zajímavý zdroj :
Knife Deburring–Dr. Vadim Kraichuk (2018 Free Edition)

https://ia800206.us.archive.org/22/items/knife-deburring-2018-free-edition/Knife%20Deburring%E2%80%93Dr.%20Vadim%20Kraichuk%20%282018%20Free%20Edition%29.pdf

No, první a druhá fotka jsou stejné místo na fazetě. Zameř se na konkrétní detaily hrany a pak se dá vypozorovat který výřez s první fotky 1000x zvětšení se nachází na druhé fotce 2500x zvětšení.

Dle mého se na první fotce skutečně jedná o lom světla, ne o vyhrnuté ostří.

Taky děkuji za pdf. Už si ho čtu

Taky připomínám, že mým záměrem není nabrousit nůž do co nejostřejšího stavu, ale do stavu, aby si co nejdéle zachoval jemné ostří.
Relativně bez problémů se dá nabrousit ostří diamantovými páskami do takovéto hrany, ale i když na začátku bez problémů dokáže přeřezat volně vysící lidský vlas, stačí pár krát říznout do výkresového papíru a už se do vlasu nezařízne.

Zatím co ostří na horních obrázcích dokáže přeřezat 50ti milimetrové jutové lodní lano, které má velice upressované vlákna ne nepodobné štetinám s divočáka a po jednom řezu pořád bez problémů řeže vlas po celé délce. Po druhém řežu už jen na některých místech a až po třetím řežu je to prič.

-BaRD- vložil tyto přílohy:

Ale na té třetí fotce už máme úplně jinou kvalitu ostří než na těch dvou předchozích. Trochu jsem se mikroskopií zabýval, takže rozumím kolik práce dá udělat takové fotky. Nicméně hovořit o lomu světla snad tady nemůžeme ani náhodou (viz. oblast v červeném oválu). Velmi doporučuju si důkladně pročíst výše zmíněné pdf.

Stropping vložil tyto přílohy:

V pořádku, nehádam se. Můj obor není mikroskopie, jenom využívám možnost, že můžu v práci kouknout nabroušené ostří pod mikroskopem.

Fotka byla tvořena mechanizmem Deep to field (hluboké pole) kde se mikroskop přeostřuje mikron po mikronu a dělá jednu fotku za druhou, udělá ich třeba 200 a pak je analyzuje a do výsledné fotky vloží jenom místa které považuje za nejvíc zaostřené. Občas někdo vejde do místnosti a zavřou se dveře a ostří se pod mikroskopem nepatrně zatřese a může to způsobit špatnou analýzu konečného výsledku. Nebo lomu světla.

Možná kdyby si viděl když jsem manuálně přeostřoval mikroskop po ostří, měl by si jiný názor. Nevím. Já tam žádnou vyhrnutou hranu neviděl.

Každopádně zpátky k tématu.
Co vlastně znamená "úplně jinou kvalitu ostří"? Dle čeho se posuzuje kvalita ostří?
Je potřeba taky říct, že horní fotky jsou s ocele Maxamet a to leštené ostří poslední fotky bylo s ocele Magnacut.

Jsem si říkal že ty fotky jsou nějak moc profesionální, nebo pořízené na hodně dobrém mikroskopu.
Dobře že zmiňuješ materiály nožů, tím jsme měli začít. Maxamet je známý jako velmi problematický materiál co se broušení týká, nicméně při použití diamantu nebo CBN pro broušení i leštění a správném postupu by mělo být výsledkem velmi trvanlivé ostří.
Chybí nám popis tvého postupu broušení. Taky není jasné, jaké brusivo bylo použito pro oba materiály a z tvého posledního postu jsem vyrozuměl že Magnacut byl oproti Maxamet leštěný, což by vysvětlovalo ten výrazný vizuální rozdíl popř. odstranění otřepů.

No, bral jsem to tak, že pro analýzu fotek slouží vlákno Ostrie pod mikroskopom. Tady jsem chtěl jenom prezentovat rozdíl výsledků broušení po úpravě cbn brousků 🙂. Nebyl důvod popisovat ocel a postup broušení.

Jinak mám desítky a desítky fotek různých brusiv a různých ocelí čerstvě po broušení a taky po zatupení které se snažím analyzovat a prodiskutovat s odborníky a snažíme se přijít na to, co se děje při broušení.