ii47: Podle toho co jsem našel, tak problém dělala ta pasivační vrstva, která na nerezu vzniká a brání nitridování. Při plazmové nitridaci to problém není, protože díky "sputter cleaning" se dá pasivační vrstva snadno odstranit a nitridování pak už nic nebrání. Dusík vyžere nějaké legury, ale v těch legovanějších ocelích by jich mohlo zůstat dost i po nitridování. Pokud by to fungovalo a dávalo materiál vhodných vlastností, tak by to přinášelo dost velké možnosti. Jak ve výběru materiálů, tak třeba i při selektivním nitridování pouze v oblasti ostří.

QNX: nechci tě od toho odrazovat, ale přepošlu co mi napsal kolega co se tomu věnuje skoro už 3 roky danné problematice. Cituji ho: "U nerezů totiž dochází při nitridaci nad cca 450°C (hranice se liší dle typu nerezu) k precipitaci chromu na hranicích zrn a jeho vylučování z tuhého roztoku. Brutálně ti pak padne korozní odolnost. Je až 10x horší než u základního nenitridovaného materiálu. Takže pokud nitridovat, tak jedině pod tu kritickou hranici. Což je pak problém, že ne vždy ti vznikne bílá vrtsva ale máš jen vrstvu difuzní, nebo jen velmi tenkou a křehkou vrstvu. Pokud nemusíš mít nerez, tak jít do nějaké nitridační oceli a udělat si kvalitní vrstvu. Pokud chceš dobré korozní vlastnosti, tak atmosféru s metanem aby ti vznikl epsilon nitrid a máš to jak nerez. Ale jen na povrchu samozřejmě pod vrstvou ne."

A ještě dodám jako hlavní příčina co mi psal je že chrom je vyloučen po hranicích zrn a tím dojde k takzvanému zcitlivění a vznikne síťoví ochuzení o chrom podél hranic znr. A díky tomu pak může jednodušeji koroze proniknout bez ohlednu na obsah chromu i do velké hloubky. A tím se docílí spojení oblastí zrn a začnou ti ty zrna vypadávat a to co bylo na povrchu je rázem pryč.

Jinak dodával nitridovat nerez jde ale není to jednoduché dosáhnout dobrých výsledků.

K čemu by ta nitridace u nožů měla být? Při nitridaci jsou ty vrstvičky silné max. 0,1 mm, takže pokud to bude kvůli držení ostří, tak první (i jen velmi lehké) ostření vrstvu odbrousí a jsi na původním materiálu. Co mi tady uniká?

Přesně jak říká slon vrstvy jsou maličké. Na ostré hrany to nebude. a jediný pozitivní vliv kde by se dala řešit nitridace je ji použít u správných nekorozivzdorných ocelí, kde by se dalo předejít tím chytání patiny. Ale nevím jak je to s cenou, ale na toto by stačilo použít povlak za rozumnější cenu než použití nitridac, která bude výrazně dražší (je to jenom moje doměnka ceny nevím jak se pohybují).

Nitridujem, karbonitridujem a black oxidace 😀, by se dalo něco vyzkoušet.

ii47: Díky. Sice to nezní moc nadějně, ale alespoň nějaká informace. Při teplotách pod 450°C to nehrozí? S plazmovou nitridací by se to vešlo do nižších teplot. Jeden z nitridátorů na svých stránkách píše: "Plazmová nitridace je vhodná pro všechny materiály na bázi železa, a to i pro spékané součásti s vysokou porézitou, litiny a vysokolegované nástrojové oceli i s obsahem chromu nad 12 %. Nerezové oceli a slitiny na bázi niklu lze rovněž zpracovat plazmovou nitridací a při využití nízkých teplot z velké části zachovat jejich odolnost vůči korozi. " Jinde zase: "Since nitrogen ions are made available by ionization, differently from gas or salt bath, plasma nitriding efficiency does not depend on the temperature. Plasma nitriding can thus be performed in a broad temperature range, from 260 °C to more than 600 °C.[4] For instance, at moderate temperatures (like 420 °C), stainless steels can be nitrided without the formation of chromium nitride precipitates and hence maintaining their corrosion resistance properties."
Ceny nitridování neznám, ale plazmová nitridace by se měla dát zvládnout i doma. Obzvlášť pro malé součástky typu nůž. Nedávno jsem dodával nějaké komponenty na technologii povlakování pro jednoho zákazníka a tak jsme spolu probírali i ty postupy. Ten člověk má kovovýrobu a staví si sám zařízení na povlakování. Dokonce pro podstatně náročnější povlaky, než je jen nitridování. Nepouštím se do toho, můj zájem je zatím čistě teoretický. Většinu potřebných věcí na to zařízení bych asi doma našel, ale nemám na to čas.

slon: Uniká ti to, že nitridovat můžeš i do mnohem větší hloubky. Navíc třeba i selektivně jen v některých oblastech. Takže můžeš získat (? na to se ptám.) nerezovou ocel a v oblasti ostří s tvrdostí až 1500 HV (jinde píšou nad HV 800, tak nevím).

Ahoj,
taky přihodím malé poznatky. Shodou okolností zrovna dnes jsem se vhodnou nerezí na nitridaci zase potýkal v práci... jde obrábět na prd, ale já jí na centru stejně přeperu)). Na požadavky jedné větší společnosti, která to vyžaduje na těch dílech jsme hledali vhodnou nerez. Vyhrála to 316L Tvrdost vrstvy je kousek na 800 HV a hloubka obvykle 0,1mm.... žádná hitparáda, ale má pak pro ně vhodnější kluzné vlastnosti.

JanDvorak: 800HV, to je cca 62 HRC a bez té nitridace má 19 HRC. Pokud ta 316L nerezne, tak docela dobrý, ne? Obzlášť na nekalitelnou nerezovku. Našel jsem nějaké články a tam se psalo o nitridaci 316L a 304L (u té 316L se psalo o 800-1000HV). To je zároveň kombinace u které jsem ten nápad s nitridací dostal. Původně jsem si totiž říkal, jak by se choval damašek z 316L+304L po plazmovém nitridování.

K otázce jaký význam může mít nitridování u "nerezovek". U vitrínovky asi žádný. U používaného nože jednoznačně pozitivní vliv na estetiku. Měl jsem nerezovou 1911ku. Přesto, že byla na střelnici přenášena pouze v kufříku, objevovaly se na ní takové ty mikroškrábance. Poté co dostala kabátek z nitridu titanu bylo po problému. Nešla poškrábat ani úmyslně

menhir: Na tenhle účel jsem taky myslel. I kdyby to plazmové nitridování nebylo vhodné na ostří, tak pořád to může být zajímavé zušlechtění proti poškrábání. Ať už pro nějaký sendvič nerezovka-nástrojovka-nerezovka, nebo třeba pro nerezový damašek na nástrojovce.

Zajímavé PDF o nitridování nerezu

A tohle je také zajímavé