Každému občas při výrobě něco ujede... Pojďme se společně zasmát svým chybám - třeba se i něco přiučíme.

Milan

Střenky na třetí pokus - nedávno se mi stala taková ta typická chyba, kdy má člověk chuť házet s věcmi po dílně... Micartové rukojeti se povedly až na třetí pokus. Dvakrát za sebou, když jsem vrtal osazení na šrouby jistící pivot, mi vrták "sebral" střenky z ruky a díru provrtal skrz, čímž byly celé střenky znehodnoceny. Když se to stalo podruhé, prohlédnul jsem vrták a objevil na ostří takovou plošku, která to pravděpodobně způsobovala - smůla

Milan

velice častá příhoda ...., teď to už řeším striktním hlídáním dorazu na vrtačce a vrtané střenky (či jiný materiál) mám upnutý proti zdvižení, buď sverkou, nebo ho mám sevřený v křížovém svěráku (kvůli korekci) a ten je dost těžkej, aby si ho vrták zvednul

Mě se stávalo že mi nejt při nejtování roztrhnul dřevěný střenky a nebo se ohnul. A vše to bylo(alespoň myslím) tím že jsem je dával příliš dlouhý- a stačilo třeba jen 1mm aby to dělalo neplechu.

Podle teorie jednoho starého zámečníka,který mi řekl,že odborník je až ten,kdo jednu a tu samou věc zkazil minimálně desetktát,tož to já su za ty roky mnohonásobný odborník...To vrtání,to je tak.Dej si vždy!!!tu práci,a přichyť si to alespoň upinkou k pracovnímu stolu.Předpokládám,že stojanová vrtačka-jakákoli je pro tebe samozdřejmost.Doraz-velmi užitečné.A ve finále,hodí se osazený vrták,co ho tady měl na fotce P.Dohnal.Pokud bys potřeboval atyp,vzpomeň si,že se výrobou takových věcí živím,a ozvi se.

Přesně jak to Roman řiká,pevně přichytit k pracovnímu stolu a pečlivě nastavit doraz.Pokud už potom třeba jen zahlubuju díru na hlavičku šroubu,často si beru strojní pilník na 6mm stopce(strojní frézka?)a zahlubuju jím,nemá tam co namotat protože nemá šroubovici.

Tak tohle vlákno pro mě dneska založil Milan schválně Dodělával jsem pouzdro a po namočení a vytvarování podle nože nemohlo dlouho uschnout. Ještě se netopilo, venku teplo taky nic moc. Tak proč ho nedosušit v troubě. Pouzdro jsem dal do trouby (jela naplno, aby se rychle nahřála), zapnul a zapoměl. Jak to dopadlo asi tušíte. Poučení, nesnažit se naráz dělat víc věcí.
Edit: Tak jestli to nedám dohromady s upečeným nožem Honzy J

Tohle se mi jednou stalo s kůží podobně, jen jsem to sušil fénem a hodně zostra - najednou se začala kůže krabatit, čuměl jsem jako péro, nakonec to ale vypadalo docela zajímavě .
A jiných nepovedenin - o tom radši ani nemluvím - mám pocit, že každej den něco ...

Tak fotit fotit, ať se můžeme zasmát sami sobě - dortík mr.karna vyloženě láká k nakousnutí

Další legrace - prdlej pás. Vždycky se u toho strašně leknu a bojim se o oči, ale zatím se nic nestalo...

A další - tohle už bylo celkem nepříjemné, neboť mi došly závitníky... Dělal jsem závit do slepé díry (nic záviděníhodného) a omylem jsem si zaměnil vrtáky o 0,013 mm a vrtal menší díru - vzhledem k tomu, že titan je na řezání závitů celkem mrcha, vždycky mi to prasklo (přestože šlo o minimální rozdíl) a zbytek závitníků zůstal (nevyndatelný) v otevíracím kolíku, takže jsem musel dělat pokaždé i nový kolík... uff

Ty pracujes bez bryli ?!?!?

Bryle mam, ale když to letí kolem, tak by asi nezabraly... jednou dokonce ulítlo i to kolečko...

Hmm, já pracuji bez brýlí, jak se říká - do prvního průseru. Nedovedu si představit mít 12 hodin v dílně nasazený ochraný, věčně zasraný a poškrábaný brejle...

TO pak už záleží na tom, kolík chceš to ochranných pomůcek investovat.
Jsou brýle, které jen tak nepoškrábeš. A na obličeji je přestáváš cítit tak po 5-10 minutách.

Ahoj kluci, já sice fotky toho co se mi děje každou chvíly nemám, ale popíšu. Snad se dá říct, že to sem taky patří. Jak jistě víte, vše dělám 115 úhlovkou co má regulku, no a na výbrus používám disk se suchým zipem na kterej se dává kolečko smirku. Běžně kupuji ve Feroně hrubost od 60 - 320 a jednou jsem měl 100 od jinýho výrobce než beru běžně. Cena normál, jen byl takovej moc tenoučkej, no co, dobrý. Nasadím papír, čepel na magnet, otáčky na 2 - 3, a začnu........prásk a bylo vymalováno. Zásek ve smirku sundal čepel a ta mě minula o pár čísel. Kolečko smirku v loji. Neva mám ještě 4 kusy. Prásk, prásk, prásk, všechny to samí. Standartní smirky jsou jakobi několikavrství, tenhle jak při broušení přišel do stiku s kovem, tak se skroutil, tím vznikla vlna, ta se zasekla o hranu a nůž letěl.....Dneska si už vybírám osvědčený model. Tož tak. Mat

Spíš to patří do vlákna "Bezpečnost práce", ale taky se pochlubím. Před xxx lety jsem jako malej fakan něco vrtal v dílně. Když jsem vrtačku odkládal na ponk, ještě se "trochu" točila. Napájecí šňůra se na ní namotala, až se přetrhla. Akorát to vyhodilo jistič

Taky jsem měl svého času zážitek k popukání. Stavěl jsem si tehdy pásovku a rozhodl jsem se, že si na hnací kolo nalepím gumu. Ne celistvou gumovou obruč, ale pás gumy s lícovaným šikmým spojem. Nalepil jsem, guma držela jak přišitá, i jal jsem se ju za chodu obrušovat šmirglem na dřevěném špalíku. Trochu jsem nedocenil odstředivou sílu. Najednou rana jak sviňa, plná dílna kousků gumy a já jsem necítil prsty .
Celá příhoda vedla k pozoruhodnému lékařskému poznatku: zlomenina se dá dobře léčit slivovicí . Zatímco devět prstů přišlo v krátké době k sobě, jeden byl takový divný. Nemohl jsem s ním hýbat, bolel jak čert a před očima otékal. Zkrátka, od oka zlomenina jak vyšitá. Inu, konec práce, hurá na rentgen. Ale vzhledem k tomu, že byla zima, prst bolel a byl jsem z toho zážitku celý rozklepaný, nalil jsem si panáka na uklidnění. Do pěti minut otok splaskl, bolest zmizela a prst jsem zase normálně rozhýbal. Za chvílu jsem už zase pokračoval na pásovce .

Já to říkám pořád: KUDY TEČE, TUDY LÉČÍ!!!

2 mr.karno
Jo tak úúúplně přesně to samý jse udělal taky
Akorát jsem měl kliku a vzpoměl jsem si o chvilku dřív takže to vypadalo jen zajímavě