Fallkniven F1 je malý robustní nůž, jehož čepel z laminované VG-10 se blíží délce deseti centimetrů a je 4,5 mm tlustá. Nůž má konvexní výbrus, malou spodní záštitu a rukojeť z plastu Thermorun. Od roku 1995 je to oficiální nůž pro přežití pilotů švédské armády. Uzavření tohoto kontraktu dovolilo firmě Fallkniven rozjet výrobu a vytvořit několik sérií nožů. F1 bylo vyrobeno více verzí – ty první měly klasický výbrus do V. Z ocelí se používala ATS-34 a VG-10. Nakonec se vývoj ustálil na laminátu - VG 10 uprostřed a po stranách 420J2. Moje verze F1 má černěnou čepel přípravkem CeraCoat 8H.

Řezání

 F1 řeže velmi dobře všechny obvyklé materiály. V kuchyni dokáže najemno nakrájet cibuli, rajčata, papriku. Čepel dobře proniká do masa, nedělá jí potíže například nakrájet plátky na řízky či rozpůlit kuře. Problémy se objevují u potravin, jako je mrkev či jablko. Nůž má příliš tlustou čepel, takže je ve finále spíše láme než krájí. V první řadě je to prostě kudla z kategorie „survival“, žádný kuchyňák.

Při práci se dřevem je možné jak lehké, tak silové řezání. Čepel proniká hluboko. Člověku, který byl zvyklý na tenké čepelky, se může zpočátku F1 zdát příliš robustní na jemné řezání. Jde ale jen o zvyk a techniku. S nožem se dají snadno odkrajovat i velmi jemné hoblinky a krásně se s ním vyrobí i podpalovač. Při jeho zhotovení tlačím palcem na hřbet čepele – nůž se tak dobře kontroluje a klacík pak lze snadno rovnoměrně roztřepit.

F1 proniká dobře i různými látkami a provazy. Z plastů jsem řezal pouze několik PET lahví, s nimiž si F1 poradila snadno.

Sekání

 Na účinné sekání je nůž příliš lehký. Na silnější větve je tak potřeba značné množství úderů. V případě potřeby však lze nůž použít i takto. Slabý klacek, například na opečení buřta, jde ale samozřejmě useknout s F1 snadno. Sekat je možné efektivně za použití dřevěného bucharu, kterým se tluče do hřbetu čepele. Nůž touto technikou zdolá lehce i klády o tloušťce zhruba 10 cm. F1 je na tento postup ideální nůž – velmi pevný a s konvexem, který snadno zajede do dřeva.

Štípání

 Pro štípání platí totéž co pro sekání. S dřevěným bucharem je to hračka. Neznamená to ovšem, že by se dala s F1 připravit zásoba polínek na zimu. Rozštípnutí klacku se hodí, když je mokro a kuláčům by se nechtělo hořet. Ze suchého dřeva uvnitř klacku se také dají nakrájet hoblinky na podpal. F1 zdolá i relativně silné špalíky. Pokud je průměr klacku stejně dlouhý jako čepel či třeba ještě delší, doporučuji využít dřevěný klín. Nůž se do špalku zasekne, vytáhne, do záseku se pak vloží klín, párkrát se do něj bucharem praští a je to. Klín i buchar, pokud bude použit na delší štípání, doporučuji pečlivěji vybrat a opracovat. Lepší je samozřejmě tvrdé dřevo. Buchar je dobré na úderové ploše zbavit kůry, která nárazy tlumí, a vyřezat si pohodlnou rukojeť. Klín je lepší ořezat z obou stran. (Já spěchal, tak jsem obojí trochu odfláknul.)

Hrot, kopání, páčení, tlučení

Hrot je silný, ale dobře proniká do materiálu. S nožem je možné provádět lehčí kopání, není to však příliš efektivní – F1 je na to moc malá. Lepší je vyrobit rýč ze dřeva. Nůž je velmi pevný, je s ním možné i silně páčit. Na konci rukojeti je pseudokladivo, se kterým je možné v případě nouze zatlouct nějaký ten hřebík. Práce je to ale lopotná a když se člověk netrefí, hřebík odře v lepším případě rukojeť, v horším ruku. Naopak nůž je ale možné díky této konstrukci zatlouct do silnějších větví, oslabit je tak a pak zlomit. Opět ale doporučuji jen jako nouzovou variantu – je to hrozná dřina. 

Rukojeť

Rukojeť působí subtilním dojmem. Mám spíše větší ruku, ale padne mi dobře. Je ergonomická a při práci neklouže. Thermorun je odolný a vydrží i pády a nárazy. Pokud je ruka například od oleje, je třeba využít při bodání jistící šňůru. Nůž má malou záštitu a ruka by mohla v takovýchto extrémních podmínkách sjet na čepel.

Ostří, broušení

Nůž vydrží dlouho ostrý, VG-10 je kalená na 59 HRC. V lese jsem s ním kromě řezání nasekal asi šest polen a pak je rozštípal a F1 pořád holila. Ostří rovněž zůstalo bez poškození. F1 se snadno brousí – stačí pár tahů na červeném DMT brousku. Zabrat F1 dostala, když jsem s ní řezal stavební izolaci Rockwool. Nebylo jí málo a nůž jsem na ní zcela ztupil. Obnovení jedovatého ostří si vyžádalo 30 tahů na červeném DMT z každé strany. S nožem jsem také několikrát pro psa sekal sušené hovězí šlachy, což je velmi tvrdý materiál. Ostří zůstalo nepoškozené.

Černění, korozivzdornost

Černění čepele mnoho nevydrží a při tvrdší práci se rychle odírá. Daleko lépe drží povlak například na MOD4. Fallkniven má v tomto směru co vylepšovat. Nůž nicméně ani po setření černění není náchylný ke korozi, takže to není zas až tak závažný problém.

Pouzdro

F1 se nyní dodává buď se zytelovým, nebo koženým pouzdrem s chlopní. Já mám kožené pouzdro, které chrání celý nůž. Je vyrobené ze silné kvalitní kůže a má dobré a pevné šití. Nůž z něj nemůže vypadnout. Nijak zvlášť tento druh pouzder nepreferuji, ale při nošení mi nevadí.

Shrnutí

F1 je pevná, odolná, lehká, dobře řeže a hravě zvládne i těžkou práci, jako je sekání a štípání pomocí bucharu. V malém balení je ukrytý velký potenciál a nůž dobře poslouží při široké škále činností. Vydrží dlouho ostrý, snadno se brousí, není náchylný ke korozi. F1 je „malý velký nůž“, který má všestranné využití, ale zároveň zcela jistě spadá do kategorie survival. Jeho výhodou je také to, že je nenápadný a nemá agresivní vzhled. Vylepšit by zasloužilo černění, které neustojí náročnější činnosti a rychle se odírá. Rovněž by bylo dobré, kdyby Fallkniven rozšířil a vylepšil svou nabídku pouzder, nebo nože s patřičnou slevou prodával i samostatně.