Součástí Španělské školy boje nožem (Sitra Achra System) je i neozbrojený boj. Je samozřejmé, že ve zbraňovém systému jako je tento, musí existovat i část technického repertoáru, kdy se zbraň nenachází ve vašich rukou. Tento prvek není charakteristický jen pro Sitra Achra Systém, ale byl typický pro všechny bojové styly. V současnosti se sice již mnohé ozbrojené systémy vyučují bez neozbrojených technik a nebo naopak, dlouhým historickým vývojem se tyto techniky osamostatnily a situace je opačná (hlavní dominantou výuky je neozbrojený boj a zbraně jsou jen doplňkem). Jako případ první cesty si můžeme ukázat třeba většinu škol s mečem. Typickým příkladem druhé cesty je např. japonské aikijutsu. Současné aikijutsu se vyvinulo z technik, které byly určeny jako určitý doplněk k technikám tehdejších samurajů, kteří bojovali s mečem v ruce a nic než ztráta zbraní nebo jejich absence asi nemohla samuraje donutit bojovat holýma rukama. Protože se takový bojovník většinou musel bránit proti druhému samuraji, který měl meč (nebo jinou delší zbraň) v rukách stále, vznikl soubor technik, které se postupem času transformovaly do již zmiňovaného aikijutsu.

Španělská škola boje nožem (Sitra Achra System) stále dodržuje technické rozčlenění repertoáru a zachovává poměr 75% technik se zbraní a 25% technik neozbrojených. Jak vzniklo toto rozčlenění? Samozřejmě že jej nikdo neurčil na základě své úvahy. Došlo k tomu po vývoji, který tento styl prodělal během několika staletí. Vždyť i v současnosti je napadení se zbraní nejčastějším a zároveň nejnebezpečnějším napadením, se kterým se oběti na ulici setkávají. Takový útok, nebo i pouhá pohrůžka, mohou skončit smrtí oběti i bez větší útočníkovy snahy či úmyslu. Stačí jeden rychlejší pohyb útočníka, nebo neobratná obrana a smrt je otázkou několika vteřin. Pokud je na vás takový útok proveden, můžete se bránit nožem (nebo střelnou zbraní), ale pokud je takový útok proveden z bezprostřední blízkosti, musíte získat čas. Je asi bláhové předpokládat, že útočník, který volí místo, čas i způsob jak vás napadne, vám ponechá čas a prostor, aby jste v klidu vytasili svůj nůž či pistoli. V takovou chvíli je právě místo pouze na jednu rychlou, jednoduchou a instinktivní reakci z kategorie neozbrojených technik. Teprve potom můžete přejít ke své zbrani a nebo, pokud byla vaše akce účinná, k dalším neozbrojeným kombinacím. Pokud jste rovnou napadeni útočníkem, který používá ke svému útoku pěstí a kopů, neumožňuje naše právní praxe (pokud nemá být vaše obrana později hodnocena jako exces - vybočení z mantinelů §13 Nutná obrana) použití tak účinné obrany jako by bylo použití nože či střelné zbraně (viz. dole pod článkem). To je opět moment, kdy nastupují techniky neozbrojeného boje.

Jaký tedy je neozbrojený boj v rámci Španělské školy boje nožem? Odkud se objevil, či lépe, kdo a co na něj mělo vliv? Především si musíme říci, že techniky a jejich kombinační řady i v této části neozbrojeného boje respektují chování bojovníka s nožem. Má to výhodu, že se cvičenec nemusí, alespoň co se principů týká, učit dva od sebe odlišné bojové systémy. I nadále je hodně zřejmý vliv monosignálního jednání (můžeme-li tak nazvat přístup, který se objevuje již ve španělském šermu rapírem a levoruční dýkou). Repertoár technik není tak široký a jeho jádro je tvořeno především technikami úderů rukou a kopů nohou. Několika základními technikami, přesně podle toho jak to vyžaduje reálný život, jsou zastoupeny i techniky porazů, strhů a pák. Techniky pák však nejsou primárně určeny pro vychýlení útočníka z rovnováhy a jeho hození (jako v Aikido nebo Aikijutsu), neboť to se považuje za neefektivní a v okamžiku, kdy má soupeř v ruce tak rychlou a krátkou zbraň jako nůž nebo pistole, i za nemožné. Techniky pák jsou určeny ke zlomení a nebo vykloubení soupeřovy končetiny. A nyní si můžeme odpovědět i na druhou otázku.

Kdo a co mělo na vývoj Španělské školy boje nožem (přesněji Sitra Achra Systém) potažmo jeho neozbrojený part vliv? Ten je zřejmý už z oblasti odkud Sitra Achra Systém pochází. Tou oblastí je sever dnešního Španělska a jih Francie, místo, které je historicky spjato s územím národa Basků. A právě kontakt na Francii zapříčinil i velký vliv francouzkého bojového umění na Sitra Achra Systém. Vzhledem k tomu, že Francie disponovala snad nejrozvinutějším neozbrojeným bojovým systémem je jasné, že tento systém neušel pozornosti i bojovníkům, kteří používali k boji především nůž. Tím uměním, o kterém mluvíme, je Savate - la boxe francaise. Základy tohoto umění pocházely ze staré Paříže, kdy pouliční rváči bojovali ve svých běžných obyčejných botách. Vzhledem k tomu, že bojový repertoár byl založen právě na kopech dostal tento styl jméno podle těchto bot. Výraz pro tehdejší běžnou, denní obuv byl savate (vyslovuj sa-vat).V roce 1825 dokonce již existoval první tréninkový sál pro trénink tohoto umění. Zde se pod vedením pana Mechel Casseux (1794 - 1869) vyučovalo bojovým technikám. O systematizaci tohoto stylu se zasloužil Charles Lecour (1808 - 1894). Ve své podstatě se jednalo o jeden z prvních stylů, který bychom mohli zahrnout pod název street-fighting. V tomtéž období existoval na jihu Francie i styl námořníků a přístavních dělníků jeu merseillais. Ten byl ještě bohatší o techniky držení, hodů, pák a boje na zemi. Pro tento styl se později ujal název Chausson (námořnická bota). Velký zlom pro tato umění nastal v roce 1830, kdy se již zmiňovaný Charles Lecour setkal s boxingem pana Jamese Figga (1695 - 1734), jenž v té době reprezentoval pan Owen Swift . Po dvouletém studiu došlo k přehodnocení a Charles Lecour sloučil anglický boxing se Savate a Chausson do podoby dnešního la boxe francaise.

Shora popsaný děj samozřejmě našel odezvu i ve Španělské škole boje nožem. Nedošlo však k úplnému přebírání technik, ale k jejich drobným korekcím v závislosti na tom, že techniky byly a jsou používány především proti útočníkovi, který má zbraň. Techniky la boxe Francaise se přetransformovaly a splynuly i s technikami neozbrojeného boje, který do té doby samozřejmě ve Španělské škole existoval. Výsledkem tohoto vývoje je dynamická, uvolněná a pružná technika. Svižný úder má přednost před hrubou silou. Celý neozbrojený boj (stejně jako ten ozbrojený) je prost strnulých technik a ztuhlých postojů. Při nácviku těchto technik se samozřejmě používají i pomůcky jako lapy a boxovací pytle. Technicky vyspělejší jedinci si ověřují své znalosti i s použitím boxerských rukavic a dalších ochranných pomůcek. Cvičení neozbrojeného boje (sebeobrany) probíhá jak na běžné lekci boje nožem, tak i na specializovaných hodinách, které jsou určeny jen pro nácvik neozbrojeného boje (sebeobrany). Takové lekce jsou přístupné i cvičencům, kteří nemají primární zájem o studium technik boje nožem, ale "pouze" o nácvik klasického neozbrojeného boje nebo cvičí jen pro svou lepší fyzickou kondici a dobrý pocit z aerobně-vytrvalostního cvičení.

Nyní si představíme lekci neozbrojené sebeobrany v rámci Sitra Achra Systému. Cvičení musí probíhá ve velmi svižném tempu a má aerobně-vytrvalostní charakter. Jedna lekce trvá 90 minut. Během této lekce nejprve dojde k zahřátí organismu a jeho lehkému protažení jako prevenci případných zranění. Po rozcvičení následuje nácvik jednoduchých kombinačních řad, složených z úderů a kopů. Po tomto aerobním cvičení následuje nácvik procvičovaných kombinací ve dvojici . To se kombinuje i s nácvikem těchto kombinačních řad do lap nebo boxovacích pytlů. Tím se rozvíjí nejen kondice a kombinační schopnosti, ale cvičenec se učí přenést s patřičnou přesností nacvičené kombinace do situace blízké situaci reálné. Opět se tak upevňuje fyzická kondice a současně dochází ke zvýšení schopnosti reálně se ubránit případnému přepadení. Posledních, přibližně 10 minut, je věnováno nácviku vyproštění z úchopů, které jsou velmi častým způsobem napadení žen. Zároveň je tento nácvik vhodný v případě napadení větším počtem útočníků. Takové cvičení je nejen skvělou sebeobranou, ale i výbornou metodou na udržení dobré fyzické kondice, štíhlé linie a pružného těla.