Nešmuky
Nejprve popis jednotlivých testovaných nožů:
1) Sluníčkový nešmuk od Ondry Kašuby, čepel uhlíková (údajně břitvovina), 10,5 cm dlouhá, 4,2 mm silná, celková délka 20 cm, jemný konvex;
2) nešmuk od Honzy Přenosila, čepel nerezová T6 (lepší AK5, jako Z60), 11 cm dlouhá, 4 mm silná, celková délka 22 cm, dutý výbrus zakončený jemně konvexní fasetou;
3) nešmuk od Honzy Jehlíka, čepel sendvič Bonpertus, 15 cm dlouhá, 3,8 mm silná, celková délka 26 cm, čočkovitý konvex.
4) Becker BK-10 crewman, čepel uhlíková ocel 0170-6C (lepší 1095), 15 cm dlouhá, 5 mm silná, celková délka 29 cm, plochý výbrus s fasetou. Tenhle nůž není typický nešmuk, ale dost se konceptu přibližuje a má několik velmi dobrých vlastností, které by byla škoda zde nezmínit.
Hlavní vlastností a předností nešmuku je esovitě prohnutá osa nože se středovou špicí. Nevím, jaké to má vedlejší efekty na vnitřní pnutí materiálu, zato dobře vím, jaké výhody to přináší uživateli (stačí si připomenout testy Grohmannů, které byly téměř chvalořečeny za ostří v rovině kloubů prstů, ideální pro řezání či sekání na prkénku, atp). Nožíři tenhle esovitý tvar nemají moc rádi, protože při kusové výrobě je značný prořez materiálu. Nešmuky mají většinou tzv. full tang konstrukci a málokdy se objeví bolstry či výrazná záštita. Tradiční nešmuky také mohou být na trnu, pak je samozřejmě limitované jejich tvrdé nasazení.
Výbrus: vcelku podle očekávání vykazuje ideální řezivost plochý resp. jemně konvexní výbrus, v kombinaci s jedovatě nabroušenou uhlíkovou ocelí řeže nejlíp nešmuk Ondry Kašuby, proto ho velmi rád beru do kuchyně na ovoce a zeleninu, kde nemá konkurenci (snad jen japonské santoku řeže stejně dobře). Nejlépe se mi seká s BK-10, která je dobře vyvážená, ale ani konvex na trochu tenčí čepeli Honzy Jehlíka vzhledem k nižší hmotnosti nože nezaostává. Krájení, řezání, sekání, to jsou tradiční činnosti, na které jsou nešmuky jako dělané, výhody oblouku ostří pro stahování kožešiny a porcování zvěře dnes již běžně nedoceníme, ale pro tradiční lovce to je klíč k úspěchu.
Tvar čepele: jednoznačně nejpříjemnější ergonomii má tvar od Honzy Přenosila, nůž je dobře vyvážený, palec se pohodlně opře o horní hranu čepele, nůž padne jako ulitý i při reverzním úchopu, takhle nějak by to prostě mělo být. Tvar a velikost ručky je přesně pro mou ruku, nůž umožňuje i držení těsně za ostřím, takže opravdu na jemnou práci. Zakulacená patka ručky umožňuje podporu palcem, takže s nožem lze bezpečně i bodat (třísky naplocho). Navíc u všech nožů oceňuji ploché ricasso, někteří výrobci brousí až do vybrání pro ukazovák, a to může přivodit zbytečné poranění (např. Busse Scrap Yard, Fox Persian Hunter). Grohmann měl navíc ještě jednu velkou výhodu, čepel byla u záštity zúžená, takže se snadno dalo s nožem okrajovat proti palci, to se žádným z testovaných nožů moc dobře a bezpečně nejde.
Špička: Pravděpodobně jediná konstrukční slabina nešmuku je špička. U nožů, u kterých jde výbrus bez fasety až do špice, se může při bodání do dřeva špička zalomit, třeba při mém oblíbeném způsobu štípání třísek naplocho. Stalo se mi to už u více nožů, nejenom u nešmuku. Nicméně u nože určeného na zádveřní aktivity to je docela faux paux. Proto považuju za ideální řešení výbrusu do špice u BK-10, kde je díky nepravému hornímu ostří vytvořeno žebro, které špici zpevňuje.
Velikost: pochopitelně velikost záleží na uživateli, je to stejné, jako s jinými noži. Čepel dlouhá 15 cm mi připadá u tohoto tvaru nože na horní hranici, větší už si nedovedu dost dobře představit, že by k něčemu byla vhodná. Stejně tak sílu čepele kolem 4 mm považuji za optimální. Naopak na krátkém konci vcelku nevidím nějaké omezení, i kratší esovitě prohnutá čepel je dobře použitelná na většinu prací.
Ergonomie: Několikrát jsem testoval celkovou esovitě prohnutou ergonomii nešmuku v porovnáním s normálním nožem, vybral jsem přibližně stejně velkou dvojici s podobně jedovatým konvexním ostřím (sluníčkový nešmuk a Bark River Fox). Každý z těchto nožů se při řezání chová trochu jinak, závisí to na úhlu, který svírá ruka s osou nože a směru řezu. Celkově se s nešmukem lépe manipuluje při krájení na prkénku, ořezávání klacku v ruce a jemném řezání špičkou nože. Předpokládám (netestoval jsem), že je pohodlnější i jako skinner. Naopak s BRKT Fox se lépe kuchá, čistí zelenina, krájí chleba dokola, štípe klacek i třísky na plocho, dělá důlek či otvor do kůry, a nůž se snáz zasouvá do pouzdra. Určitou roli při krájení na prkénku má také zakřivení ostří, s nešmukem lze krájet tzv. kolíbkou a při troše šikovnosti i způsobem, jakým se krájí s ulu (samozřejmě ulu je svými možnostmi ještě mnohem dál).
Grohmann: samozřejmě nemůžu pominout nože pana Grohmanna. Nejedná se o čistokrevný tvar nešmuka, ale o velmi praktickou variaci. Jednoznačně musím Grohmanny vyzdvihnout jako nesmírně šikovné a praktické nože vhodné na jakékoliv použití, jsou trochu špičatější než klasické nešmuky, takže s nimi lze velmi pohodlně kuchat a vrtat dírky. Navíc se s nimi skvěle okrajují slupky, grohmánci stojí svým praktickým a přitom nezaměnitelným tvarem opravdu hodně vysoko.
Nešmuk jako jediný nůž?
Určitě ne. Přes všechny výhody má nešmuk drobná omezení, takže je dobré ho doplnit menším nebo zavíracím nožíkem na jemnou a „špičatou“ práci. Přestože není úplně univerzální, přečkal století novotvarů. Moje zkušenost je taková, že od té doby, co jsem vzal nešmuka poprvé do ruky, ho pravidelně a rád používám, a dokonce jsem odstavil některé normálně tvarované nože. Jedinou opravdovou nevýhodu nešmuku vidím v slabé špičce a nízké penetrační schopnosti. Nešmuky nejspíš nezaujmou příznivce military, na druhou stranu jejich potenciál není plně využitý třeba v tradičních tvarech loveckých nožů. Nešmuk je určitě vhodný také pro zádveřní aktivity.
Zrzavý Orm.